O MLYNÁŘI

Pohádky zpod Vidoule

Pohádky zpod Vidoule

Mouku nosí na čepici,

mouku má i ve světnici.

Nikdy nepocítí splín,

dokud klape jeho mlýn.

Nejvíce ho potěší,

když pod jeho přístřeší

složí mládek pytle zrní,

pak mu ruce štěstím brní.

Ozubená kola mlýnu

melou mouku na svačinu.

Namelou i na koláče,

kolem kterých stárek skáče.

Je to dobrá obživa,

rozpráví rád u piva.

Sousedi ho hýčkají,

bez něj chleba nemají.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *